Z deníku příměstského tábora 5

Příměstský tábor v RK Čimice „BRÁNY DO PRAVĚKU

22. července 2022

Pátá Brána pravěku se otevřela a za ní byl magický svět megalitů – pravěkých staveb z kamenů. Člověk od pradávna do krajiny vysazovat posvátné body. Kdysi v ní vztyčoval kameny, dolmeny, či kamenné kruhy, později kříže… Usiloval tak o posvátnou krajinu, ve které určoval nadčasová místa. Jediný pražský menhir byl naším dnešním cílem. Ale ještě než jsme se za ním vypravili, vyrobili jsme si ochranný amulet proti zlým silám, aby se nám bezpečně putovalo krajinou. Použili jsme všechno, co jsme za celý týden nasbírali, peříčka, šnečí ulity, dřívka, kameny.

Chaberský menhir, zvaný “Zkamenělý slouha” , jsme našli snadno, stojí u plotu rodinného domku v Ládevské ulici. Stál tam odnepaměti jako dávný svědek historie osaměle na louce poblíž důležité křižovatky starých cest. Když jsme přišli blíž, vyšla z domku dvaadevadesátiletá babička a vyprávěla nám celou jeho historii a že prý stojí na silném magnetickém poli a dokáže lidi nabíjet energií. Tak jsme kámen objímali a užasli nad jeho mocí…

Nabití energií a dobrou náladou jsme pak putovali dál krajinou, máchali si nohy v rybníce, lezli na buližníkové skály, pozorovali rybky, hladili kočku, házeli klacík pejskovi k aportu a nakonec jsme vztyčili svou vlastní stopu v krajině – pět dětí přineslo pět různě velkých kamenů a vznikla pyramida, náš kamenný mužíček na křižovatce cest nad potokem, naše nadčasové místo na konci tábora…

Pět dnů, pět otevřených bran. A my se nedíváme, co je za námi, díváme se dopředu a hledáme další brány, které můžeme ještě otevřít a kterými můžeme ještě projít, sami, s rodiči, prarodiči, s kamarády… Máme přes sebou ještě mnoho bran a celý život na to, abychom objevovali, radovali se a žasli nad krásami světa…

Obrovské díky patří našim “praženám”, které statečně a nadšeně provedly naši tlupu pralidiček pravěkem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.